Wwoof (Willing Workers on Organic Farms) je v podstatě takovej férovej couchsurfing. Tzn. že si svůj pobyt a většinou i stravu u hostující rodiny musíš odpracovat. Většinou jde o 2-6h denní výpomoc na sadu, zahradě, farmě, kuchyni...
Po 2 týdnech více méně čekaní na práci na vinici pohár trpělivosti přetekl a začal jsem hledat nějaké zajímavé Wwoof místo. Celkem se mi poštěstilo a už ve středu 26.8. jsem vyrazil do Port Ligar (www.portligar.co.nz) na samej "konec světa". Už jen cesta tam byla nesmírně zajímavá - trocha rally s častýma zastastávkama na focení krajiny. Hned na cestě do domu mě přivítal Tim se svýma 4 ovčáckýma psama na večerní výjížďce a dověděl jsem se, že shodou okolností je u nich zrovna jedna Češka - Dáša ;) V domě už naštěstí nežije všech 10 dětí ale jen 4 - Azzan (6), Mahalia (9), Shoshana (12 v den mého odjezdu :) a Nathan (asi 14): I když jsou všichni vychováváni pevnou rukou Reawyn, i tak bylo každej den docela rušno... po výborné večeři jsem se už jen ubytoval, pokecal si česky o všem možným a šel spát do chajdy kousek nad barákem.
Každý den na port Ligar začíná v 8 ovesnou kaší k snídaní (případně kdo si co najde jinýho/dalšího) a následuje dopolední práce. Co se mě týče, šlo většinou o fencing (stavění plotu pro ovce na jejich cca 750ha pozemku) a práce na mussel boat (loď upravená na práci na farmě se slávkama). Práce na lodi byla pro mě víc než zajímavá leč ne tak častá, protože bylo potřeba rozumný počasí (což se naštěstí celkem rozumně prostřídávalo). Den pokračoval nějakým obědem - většinou co zbylo ze včerejší večeře a něco lehčího k tomu - krátkým odpočinkem (někdy ne tak krátkým :) a odpolední lehčí práce, což bylo téměř bez výjimky řezání, odvoz a štípání dřeva. To nejlepší z každého dne ovšem teprve následovalo - večeře. No prostě škoda mluvit, stačí se na mě podívat :D jen 3 týdny stačily k odložení pásku od kalhot.
Jak vlastně probíhala moje práce na lodi? Nejdřív sme museli naložit nějaký volný plováky. Pak sme projížděli a hledali řádky, kde byly plováky už přetížený a pár sme jich přidali - případně vyměnili za výše přivázený. Když už byl plovák a lano vytažený z vody, tak sme je i očistili (tzn. omlátili něchtěný černý slávky). Timova loď je malá - má jen dva háky na vytahování jen jednoho plováku. Já obsluhoval jeden hák (případně oba, když Tim zrovna přivazoval), odřezával starý plováky, čistil lana, brousil nože, umýval podlahu a tak. Občas i řídil - jednou jsem i parkoval k molu. Vypadalo to teda lehčeji, podařilo se mi to až napotřetí ;)
Dost bylo ale práce - i když volnýho času nakonec nezbývalo moc, přece jen sem prožil skvělý zážitky - a že jich nebylo málo. Po večerech jsme koukali na filmy, hráli Ligreto, osadníky a nejčastěji karty (princezny a cosi... kdo si to má pamatovat - ale celkem jednoduchá, ale dost dobrá hra ;) Taky sme se mohli ohřát a namasírovat bolavá záda ve spa a jednu noc sme vyrazili na lov vačic. Pamatujete si scénu z Krokodýla Dundeeho, jak tam jedou pytláci klokanů na korbě? Tak podobně sem se cítil - jen sme nebyli opilý a naše jediná zbaň byla celkem malá puška - leč s optikou, takže trefit se do silným reflektorem oslněné vačice byla celkem hračka ;)
Největší zážitky mám ale samozřejmě z moře - na projížďku kajakem sem si musel víc než týden počkat, ale stála za to - narazili sme na cca 10 hafo hravejch tuleňů a strávili s nima super čtvrt hodinku. Jeden z nich nás dokonce pronásledoval celou dobu (a že to bylo dlouho - víc jak hodinu :) taky sme potkali malou skupinku delfínů, ale než sem vytáhl foťák, propluli mezi náma jako torpéda... škoda, hold příště - já mám času naštěstí dost.
Jeden den sme vyrazili na lov mušlí. Jeli sme na jistotu - do zátoky, kde jich je každej rok hafo (i když rok od roku čím dál míň). I tak sme na první nahození takovýho spešl koše a cca 20ti minutovým šátráním po dně ulovili asi 80 dost velkých mušlí (limit na osobu je 50). Ještě na lodi nám Tim ukázal, jak je otevřít a přiměl nás sníst je syrový. Otevírat sem se je naučil celkem rychle až druhej den, kdy sme jich každej museli dootvírat desítky. S odstupem času jsem dokonce přesvědčenej, že za syrova chutnali i líp (možná to je ale jen tím smažením).
Výborné odpoledne bylo, když nás Raewyn vyslala ulovit večeři - tresky. Při tom sme se museli trochu projet až za povolenou hranici pro chytání. Můj první den s udicí v ruce skončil nad očekávání dobře - chytil jsem první nad mírovou rybu z celé lodi - nakonec jich bylo 5 (taky nejvíc) a ulovil jsem i tu největší (42cm). Je to super výhoda - chytat ryby na moři. Když tak 5-10 neberou, tak se prostě posunete o pár metrů dál ;)
Koncem mýho pobytu v Port Ligar začali Timovy docházet volný plováky, ale měl štěstí, že jednu jeho farmu mohli začít sklízet, tak sme si pro staro/nový plováky přijeli hned z čerstva a při tom se podívali i na speciálně upravenou loď. Tato byla jen nějaká menší, pomalejší, ale i tak je to rychlovka - za hoďku vytáhla a nabalíkovala 1,5t slávek (jestli si to dobře pamatuju). To nejlepší zatím z celýho Novýho Zélandu nás čekalo po cestě zpět. Tim spatřil blížící se houf delfínů, tak sme si na ně počkali. Napřed nás pronásledovali, honili se s lodí, skákali - no prostě parádně pózovali. Po nějaké době se odklonili, tak jsem je zase pronásledovali my - dokud Jonathanovi (další Wwoofer z Malajsie) nedošli baterky ve foťáku ;) Výsledek můžete zkouknout v galerii - i se 2ma nejpovedenějšíma videama.
A ten den sem si řekl, že už toho bylo dost a já můžu spokojeně z Port Ligar pokračovat dál. Ale kam, to moc zatím ani já nevím...
Po 2 týdnech více méně čekaní na práci na vinici pohár trpělivosti přetekl a začal jsem hledat nějaké zajímavé Wwoof místo. Celkem se mi poštěstilo a už ve středu 26.8. jsem vyrazil do Port Ligar (www.portligar.co.nz) na samej "konec světa". Už jen cesta tam byla nesmírně zajímavá - trocha rally s častýma zastastávkama na focení krajiny. Hned na cestě do domu mě přivítal Tim se svýma 4 ovčáckýma psama na večerní výjížďce a dověděl jsem se, že shodou okolností je u nich zrovna jedna Češka - Dáša ;) V domě už naštěstí nežije všech 10 dětí ale jen 4 - Azzan (6), Mahalia (9), Shoshana (12 v den mého odjezdu :) a Nathan (asi 14): I když jsou všichni vychováváni pevnou rukou Reawyn, i tak bylo každej den docela rušno... po výborné večeři jsem se už jen ubytoval, pokecal si česky o všem možným a šel spát do chajdy kousek nad barákem.
Každý den na port Ligar začíná v 8 ovesnou kaší k snídaní (případně kdo si co najde jinýho/dalšího) a následuje dopolední práce. Co se mě týče, šlo většinou o fencing (stavění plotu pro ovce na jejich cca 750ha pozemku) a práce na mussel boat (loď upravená na práci na farmě se slávkama). Práce na lodi byla pro mě víc než zajímavá leč ne tak častá, protože bylo potřeba rozumný počasí (což se naštěstí celkem rozumně prostřídávalo). Den pokračoval nějakým obědem - většinou co zbylo ze včerejší večeře a něco lehčího k tomu - krátkým odpočinkem (někdy ne tak krátkým :) a odpolední lehčí práce, což bylo téměř bez výjimky řezání, odvoz a štípání dřeva. To nejlepší z každého dne ovšem teprve následovalo - večeře. No prostě škoda mluvit, stačí se na mě podívat :D jen 3 týdny stačily k odložení pásku od kalhot.
Jak vlastně probíhala moje práce na lodi? Nejdřív sme museli naložit nějaký volný plováky. Pak sme projížděli a hledali řádky, kde byly plováky už přetížený a pár sme jich přidali - případně vyměnili za výše přivázený. Když už byl plovák a lano vytažený z vody, tak sme je i očistili (tzn. omlátili něchtěný černý slávky). Timova loď je malá - má jen dva háky na vytahování jen jednoho plováku. Já obsluhoval jeden hák (případně oba, když Tim zrovna přivazoval), odřezával starý plováky, čistil lana, brousil nože, umýval podlahu a tak. Občas i řídil - jednou jsem i parkoval k molu. Vypadalo to teda lehčeji, podařilo se mi to až napotřetí ;)
Dost bylo ale práce - i když volnýho času nakonec nezbývalo moc, přece jen sem prožil skvělý zážitky - a že jich nebylo málo. Po večerech jsme koukali na filmy, hráli Ligreto, osadníky a nejčastěji karty (princezny a cosi... kdo si to má pamatovat - ale celkem jednoduchá, ale dost dobrá hra ;) Taky sme se mohli ohřát a namasírovat bolavá záda ve spa a jednu noc sme vyrazili na lov vačic. Pamatujete si scénu z Krokodýla Dundeeho, jak tam jedou pytláci klokanů na korbě? Tak podobně sem se cítil - jen sme nebyli opilý a naše jediná zbaň byla celkem malá puška - leč s optikou, takže trefit se do silným reflektorem oslněné vačice byla celkem hračka ;)
Největší zážitky mám ale samozřejmě z moře - na projížďku kajakem sem si musel víc než týden počkat, ale stála za to - narazili sme na cca 10 hafo hravejch tuleňů a strávili s nima super čtvrt hodinku. Jeden z nich nás dokonce pronásledoval celou dobu (a že to bylo dlouho - víc jak hodinu :) taky sme potkali malou skupinku delfínů, ale než sem vytáhl foťák, propluli mezi náma jako torpéda... škoda, hold příště - já mám času naštěstí dost.
Jeden den sme vyrazili na lov mušlí. Jeli sme na jistotu - do zátoky, kde jich je každej rok hafo (i když rok od roku čím dál míň). I tak sme na první nahození takovýho spešl koše a cca 20ti minutovým šátráním po dně ulovili asi 80 dost velkých mušlí (limit na osobu je 50). Ještě na lodi nám Tim ukázal, jak je otevřít a přiměl nás sníst je syrový. Otevírat sem se je naučil celkem rychle až druhej den, kdy sme jich každej museli dootvírat desítky. S odstupem času jsem dokonce přesvědčenej, že za syrova chutnali i líp (možná to je ale jen tím smažením).
Výborné odpoledne bylo, když nás Raewyn vyslala ulovit večeři - tresky. Při tom sme se museli trochu projet až za povolenou hranici pro chytání. Můj první den s udicí v ruce skončil nad očekávání dobře - chytil jsem první nad mírovou rybu z celé lodi - nakonec jich bylo 5 (taky nejvíc) a ulovil jsem i tu největší (42cm). Je to super výhoda - chytat ryby na moři. Když tak 5-10 neberou, tak se prostě posunete o pár metrů dál ;)
Koncem mýho pobytu v Port Ligar začali Timovy docházet volný plováky, ale měl štěstí, že jednu jeho farmu mohli začít sklízet, tak sme si pro staro/nový plováky přijeli hned z čerstva a při tom se podívali i na speciálně upravenou loď. Tato byla jen nějaká menší, pomalejší, ale i tak je to rychlovka - za hoďku vytáhla a nabalíkovala 1,5t slávek (jestli si to dobře pamatuju). To nejlepší zatím z celýho Novýho Zélandu nás čekalo po cestě zpět. Tim spatřil blížící se houf delfínů, tak sme si na ně počkali. Napřed nás pronásledovali, honili se s lodí, skákali - no prostě parádně pózovali. Po nějaké době se odklonili, tak jsem je zase pronásledovali my - dokud Jonathanovi (další Wwoofer z Malajsie) nedošli baterky ve foťáku ;) Výsledek můžete zkouknout v galerii - i se 2ma nejpovedenějšíma videama.
A ten den sem si řekl, že už toho bylo dost a já můžu spokojeně z Port Ligar pokračovat dál. Ale kam, to moc zatím ani já nevím...
