Raglan aneb snídaně se surfaři

Dneska ráno mě Ann překvapila, když mě ještě než sem vylez z postele odvezla na parkoviště s výhledem na výborný surfaře. Pravda, čekal sem asi trochu víc - sice tu byla většina nadprůměrných jezdců, žadnej novej trik sem v podstatě neviděl. I tak to ale byla parádní hodinová podívaná. Dneska sem si parádně užil jeden z nejnáročnejších výstupů - na Mt. Karioi (756m). Sice jde jen o 500m převýšení, ale "díky" nepočitatelným sestupům a výstupům po cestě sme nastoupali snad dvakrát tolik... Každopádně šlo o super hike mezi kořeny, šutry a 2x i s téměř povinným použitím řetězů... Cestu zpět si prej vychutnala i Ann, která po cestě nahoru vypadala docela zdrceně. Cestou k Bridal Veil vodopádu sem jen o pár centimetrů dobrzdil a předešel ťukanci, kterej na neširoké silnici málem zavinila řidička protijedoucí dodávky. 55ti metrovej vodopád je i v dnešním zataženým počasí působivě fotogenickej. To my už ale opět spěcháme k vodě kvůli západu slunce - tentokrát se surfery na popředí... Večer se opět ujímá řízení Ann a odváží nám postranníma klikatýma silničkama směrem k Nikau jeskyním. Tam po menších potížích i dojíždíme (já totiž po cestě místo navygování pospával - a za trest mi taky z toho nebylo nejlíp ;)

East Cape II. aneb "z východu až na západ"

Dnes sme spolu s dalšími pěti baťůžkáři první lidi na světě, co vidí slunce. Leč po pravdě, dnešní východ slunce není zrovna nějak efektní - bohužel počasí nám tentokrát opět nepřálo, ale aspoň že přestalo pršet. Tož jedem dál - na první pěkné pláži zastavujem a snažíme se dospat. Místo spánku se však raději jdem vykoupat do moře, dopřejem si navzájem masáž zad a naplánujem zbytek dne. Ve Whakatane vylezem jen na vyhlidku a z plánovanýho delšího treku se raději vracíme do auta s cílem stihnout západ slunce u jezera v Rotoruře. Ač sem to hanl, co to šlo, resp. zákony a provoz dovolují, ze západu sme stihli asi tak posledích 10 sekund - fakt ;) Když už sme tu, tak sem se otočil u Geryho a Sally, kde sme s Káťou 2 dny wůfovali. Nabídku delšího pobytu sme zdvořile odmítli a ještě dnes dojeli až na západní pobřeží do světoznámého surfařského města - Raglan. Horko těžko sme našli místo na přenocování a tím skončil dnešní den o 570km dál, než kde začal.