Relax...

Při dopoledním opalování, čtení a plánování nějakýho dalšího výletu mě vyrušila Anja s tím, že by si chtěla užít moře s nějakou pěknou písečnou pláží - než jí o víkendu přijede přítel, kterej mnohem víc preferuje hory poněvadž u moře vyrůstal. Proč ne, lepší plány sem stejně neměl, protože mělo pršet. Jen sem se otočil do města nakoupit, natankovat a sehnat potřebný věci na výměnu oleje (zase) a pár maličkostí před technickou. Trošku sem podcenil čas a opozdil se, oskar se naštěstí za mraky až do večera neschoval. V moři sme se moc nezdrželi, protože vlny žádný nebyly a na koupání už je celkem studená voda (povrchová teplota moře je jen 18 stupňů) - osvěžení to ale bylo suprový. Zůstal nám pak aspoň čas na další výlet k dvou nedalekým vodopádům a další kešce. 

Te Ana Falls

Keškový odpoledne...

Po proflákaným dopoledne sme s Anjou vyrazili na kolech k nedalekému historickému maorskému Otatara pa. Mimochodem je to stejné místo, kde se konal ten maorskej koncert před cca dvěma měsíci - pamatujete? Nevěděl jsem totiž, že je tam poblíž ukrytá keška, nedaleko další dvě a jedna cca hodinová procházka.  Najití dvou kešek nám sice zabralo chvilku dýl, ale Anje se to i tak bavilo. Jednu dokonce našla v podstatě sama - naštěstí, jinak bych ju sám tam hledal mnohem dýl..

Relax...

Po včerejším těžkým rozhodování, zda jet znovu do Tongariro National Park a vylézt na sopku Mt. Ngauruhoe (neboli Mt. Doom z Pána Prstenů ;) nebo zůstat v Napier, vyhrála ta pohodlnější varianta... S Anjou sme se dopoledne vydali do místního technickýho muzea - The Faraday Center. A bylo to naprosto super - je to jedno z mála muzeí, kde si můžete na cokoliv šáhnout. Místní dobrovnický personál je velmi ochotný, upovídaný a rádi všechno předvádějí - což je super. Něco málo sme oprášili vědomosti z fyziky, prohlídli zajímavý starý stroje, velmi zajímavý model Teslova kruhu, všechna možná stará vybavení domácností, obchodů, heren, veřejných služeb (různý pračky, žehličky, psací stroje, hrací automaty, pokladnu z obchodu, trubkovou poštu ... no hafo toho bylo). Od starýho herního stroje - klasickýho Pinballu - mě musela Anja skoro odtrhnout, protože sme chtěli pokračovat dál. Minigolf sme kvůli přelidnění přeložili na později a šlise raději projít po Marine Parade kolem moře, akvária k soše Spirit of Napier a přes zmrzku zpět. Doma trocha wwooferské práce, opalování se, komentování fotek, oprava brzdy na kole a relax samozřejmě...

názorná ukázka modelu Teslova kruhu (či jak přeložit Tesla Coil Ring)

Hafo práce...

i když to tak opět moc nevypadalo, nakonec se lidi začali hrnout a já v práci ztvrdl skoro až do šesti. Takže mi na nic jinýho ani nezbylo moc energie...

Málo práce...

Sice dneska přišlo tak málo lidí, že Rob odcházel už po druhé a já ho následoval o půlhodinku později, ale zase sem si to vynahradil večer. Šel sem totiž s Jacindou (další naše kuchařka-mladá Maorka) a jejím přítelem na novozélanské mistrovství v thai-boxu. Nikomu jinýmu se totiž z práce jít nechtělo, tak přece ty volňásky nenecháme propadnout...

No zážitek to byl velkej - leč trochu rozporuplnej. Nikdy sem na podobné akci nebyl, takže nemůžu srovnávat, ale každopádně ze samotných soubojů sem měl více méně dobrej zážitek. Což už se ovšem nedá říct o všem ostatním. Začátek ani vlastně nevíme, kdy měl být, každopádně čekání zpříjemnil slušnej rock z dost neslušně nastavených repráků. Kvůli nim sem nakonec nerozumněl skoro ani slovo :( no a z živé hudby mezi zápasy se nakonec vyloupl kiwiáckej hip-hop, kterej obecně vážně nemusím. No ale abych nekončil tak pesimisticky, tak aspoň přidám, co se mi líbilo - pár dost slušnejch zápasů, několik fakt podařenejch úderů, asi tak 3 knock-outy, thaiboxerskej předzápasovej ceremoniál, a jako perlička na návěr - Maorská haka po vítezství domácího borce v těžké váze... 

 a vítězem se stává .... Pani Haraki, Zero Tolerance - Napier

Práce...

nic zajímavýho se dneska nestalo... no vlastně - už napodruhé sem vyreklamoval svůj zastřihováč vlasů z Weráče (The Warehouse - takovej velkoobchod úplně se vším, za málo peněz málo muziky ;) a když už sem se holil, tak sem to vzal trojkou pěkně dokolečka :D

Práce...

Dneska dostal Gary půldenní propustku a zítra ho prej možná pustí úplně... Na návštěvu přijela Rosemary máti, zatím nevím na jak dlouho. A šestý nečekaný strávník u večeře byla Anja - nová wwooferka btw. zase Němka ;) Taky sem si lehce posunul odlet ze Zélandu tak, abych mohl pracovat co nejdýl a furt měl dost času na prodej auta v Aucklandu, tak snad to všechno klapne. Jinak pro připomenutí - koncem května přiletím do Londýna, takže mě doma čekejte brzo v červnu.