Hafo práce...

Netuším, čím to je, ale připadá mi každej den v práci den ode dne hektičtější - zlatý jen umývání nádobí. Teď jak už umím chystat několik jídel, tak jsou skoro automaticky přenechávány na mě. Nádobí se zatím hromadí, já nestíhám a sem tam něco připálím :( naštěstí sem smolný dopo přerušil po dvou škobrtnutí a zbytek dne sem už zvládl vpoho... Dneska ráno navíc ještě přišlo hafo svatebčnů na snídani, takže byl frmol hned zkraje. A shon neskončil, až kdo ví kdy - večer slavilo nějakých 60 lidí narozeniny, ale to už sem naštěstí neabsolvoval... I tak sem se už od dvou těšil na sprchu a následný dva dny volna...

14h v práci...

co víc k tomu dodat? Záložní umývač nádobí onemocněl, tak sem si šichtu protáhl až do půl 11. Byl to celkem frmol, ale celkem sme stíhali, i když nevěstu sem ani neviděl...

Práce...

Začínat o půl 9 se mi líbí čím díl víc - jen je o té půl hoďky mnohem hustší provoz... Práce bylo tak akorát, naučil sem se chystat další jídlo a před odjezdem domů jsem dostal i na ochutnávku tři z 18ti místních piv - ještě toho mám hodně co okoštovat ;)

Hned ve dveřích sem se dověděl, že i Juli našla placenou práci, tak sme to večer "oslavili" téměř nekonečnou odvetou ve Scrabblu - a tentokrát světe, div se, Jura vyhrál ;)

Práce...

Dneska sme se moc nepředřeli, ale aspoň sem dělal 6,5 hodiny. Pohoda. Doma sem pak posekal trávníky a večer nás Gary vzal na představení do své školy. Učí v cca 20km vzdálené polosoukromé maorské dívčí střední škole a zážitek to byl každopádně hodně zajímavej. Bohužel sme všemu nerozumněli, ale výborně sme se bavili. Šlo o mix scének a zpívání - část v Maorštině, většina anglicky, ale často byl takovej šrumec, že stejně nebylo slyšet skoro nic ;) 

Práce...

Dneska byl celkem frmol - na středu. Nejen že jsem pomáhal připravovat jídla, ale taky sem chystal hafo zeleniny. Netuším sice nač, asi to bude až na sobotu, kdy se bude slavit svatba... Odpoledne sem si trochu odpočal a večer sem byl celkem čekatelně poražen ve Scrabblu, ale hodně nečekaně sem s Juli prohrál 66 (tj. takovej zjednodušenej mariáš pro 2, kdy je potřeba dobře počítat a pamatovat si všechny karty). To sem ju to teprve před pár minutama naučil hrát - hold štěstí začátečníků...

Keškový výlet...

Celkem sem se dneska prospal a protože Juli je pilná wwooferka, na mě moc práce nezbylo. Dostal sem za "úkol" namyslet výlet... jak jinak než na kolech, když je konečně tak pěkně ;) Už první zastávku sme ale vynechali, protože bysme stejně prohlídku nestihli - zabralo nám dlouho zprovoznění dlouho nepoužívanýho kola. dojeli jsme teda až do Ahuriri, kde se si udělali okružní vycházku kolem takové laguny. Po cestě našla Juli svoji první kešku ;) Pokračovali jsme směr přístaviště - po cestě se zastavili na chvíli v National Tobacco Building a na Tip Top zmrzku (to sou panečku kopečky ;). V přístavišti je rušno, ale až na vobrovský vysokozdvižný vozy nic zajímavýho. 

V malých Centennial Gardens s atrakcí - umělým cca 17ti metrovým vodopádem, kterej mě až tak tentokrát nebral, jako spíš hafo turistů, co se couralo kolem a rušilo mě od nalezení další kešky. No po menším čekání to byla rychlovka a my vyrazili na místní vyhlídku na Bluff Hill. Kurňa to je stoupání - Juliino kolo je vážně brzda, tak jdem raději pěšky... V menší rezervaci sme kešku našli až po cestě zpět, protože stromy GPS signál moc stínili a my ji po cestě nahoru minuli. Z vyhlídky sme viděli opět jen rušné přístaviště a v oparu část z Hawks Bay, ale jinak nic moc... Poslední keška na nás čekala na soukromém pozemku s povoleným vstupem i na přilehlou zahradu - já kešku uviděl skoro hned, ale počkal sem, až ji objeví i Juli a pak sme využili nabídky a prohlídli si Bluff Hill z houpačky ;) Večeři na čas už sice nestihnem, ale Rosemary nám určitě něco schová...

No to byly zase dva dny volna - vůbec sem si neodpočinul ;) ale neměnil bych...

Málo práce...

Na to, že je dneska neděle, tak sme se moc nenadřeli. Bohužel sem na to doplatil opět tím, že sem byl poslán
domů dřív. Ale aspoň ne s prázdným bříškem (díky Alaně - další z našich šéfkuchařů :)

vepřovej zámotek se vším možným

navíc sem se naučil připravovat mezze (obdoba zajímavě obloženýho talíře) a philo [čti filo], což je takovej zámotek z téměř papírovýho těsta plněnej vším možným. Domů sem nakonec vyfasoval i kusanec sýrovýho koláče, na kterým sme si všichni pochutnali u odpolední horké čokolády ;) Trocha pomoci a víc odpočinku přerušil jen příjezd nové wwooferky - Julie z Německa.