Relax...

Je to hrůza - i když sem mohl vyspávat, stejně sem se vzbudil, jako kdybych měl jít do práce. No, narozdíl od pracovního dnu sem se mohl odpoledne dospat s Harry the cat (Harry je sousedovic kocour, co ale většinu času tráví tady a domů se chodí jen nažrat ;). Dopoledne přijela Kanaďanka Carrie [čti Keri], další wůferka co tu bude asi do soboty. Před večerní sešlostí z práce sem stihl ještě posekat trávník - no už to vážně potřeboval. Běhal sem s plným chztačem trávy co 2 minuty a zaplnil sem půlku kompostéru. Večer se nás sešlo 11 plus 4 partneři s tím, že zaměstnanci dostali 15$ na jídlo - později sem se dověděl, že to šlo z dýžek ;) Seděli sme v turecké restaračce, takže sem si zavzpomínal a objednal Adana kebab s Baklávou jako zákuskem - škoda, že nebyla tak sladká jako v Turecku...Licence BYO (=přines si vlastní) a asi 7 lahví vína koupenýho taky z dýžek slibovalo celkem slušnou zábavu. Taky že jo, šéf se trošku picnul a s ním i v podstatě všichni co domů neřídili - škoda, že já byl autem. I přes povolený asi 3 drinky sem si dal jen skleničku víno a jedno malý pivo... Každopádně sem celou dobu celkem v pohodě rozumněl a ani nebylo třeba mi všechno minimálně 2x opakovat jeko v práci ;)

Hafo práce...

No to byl zase den... Místo obvyklých sta lidí, přišlo dneska 160 - takže sme všichni fakt jeli tak na 130%. Aspoň že sem dostal dobrej oběd i zákusek... Překvapivě sem pak zbytek dne relaxoval ;)

Taradale Clock Tower, Napier

Hafo práce...

tak dneska to byl frmol... naštěstí sem nebyl jedinej podržtaška, takže sme to celkem v pohodě zvládali, ale kuchaři i pinglice valili jak sviňa... dnešní bonus budiž i 4 seaside philos (takový listový rolky plněný zeleninou a nějakou rybou), co sem si mohl vzít domů - o večeři je dneska postaráno ;) jinak sem spíš relaxoval a koukal na bednu...

Práce...

Tak sem dneska v práci zase sekal trávníky. Naštěstí se šéfova předpověď nesplnilo a byl rušnej den. Takže sem místo v poledne končil "až" o půl druhý. Doma sem nějak vytuhnul, takže sem na doporučenej Maorskej koncert odjel hned po probrání ;) no koncert... celkem mi to připomínalo nějakej náš malinkatej fesťák s celkem retro hudbou - poslední půlhoďku to ale pěkně ožilo. Každopádně to, co se mi na tom líbilo nejvíc, byla podpora rodin se závilýma děckama na metylamfetaminu (či čem...) - a to ne jen touto akcí, ale i pravidelným měsíčním setkáváním se na stejném místě i s hudbou...

Málo práce...

Málo práce... hodně deště... ještě víc připravených fotek... těste se ;)

Práce...

Dneska to bude ryhlý. Ráno práce, na oběd sem si uvařil Fish&Chips, odpoledne net, práce, večeře, fotky a blog. Toť vše. No vzhledem k tomu, že sem byl většinu dne stále ještě na dovolené, tak sem hodím jednu fotečku ze včerejška ;)

 

Parlamentní budovy (Beehive - včelín tady ani nevypadá tak hrozně ;)

Kolo, galerka, muzeum, parlament a domů

Dneska byl nabitej den - ráno sem vyrazil na další projížďu do okolí, ale tentokrát se vydal na západ - přes Lyall Bay a Owhiro Bay na štěrkovo-písečný pobřeží kolem Cookova průlivu k Red Rocks (zajímavý tmavě rudý šutry) a Sinclair Head. Cestu tam sem protrpěl, protože mě bolel ze včera zadek od sedátka a každej hrbol byl utrpení, ani jízda pískem či brody není žádnej med, ale cestu zpátky sem si fakt vychutnal. Adrenalin přebyl všechno ostatní a užil sem si rychlost, skokánky i ten písek skoro přeletěl ;)
Po obědě sem jel znovu na Mt. Victoria, ale tentokrát uhnul o kousek dřív a následoval ukazatel k jednom u z míst natáčení Pána Prstenů - našel sem prd a málem sem si rozbil držku. Ani galerka mě nebrala (jako obvykle), ale tentokrát za to mohlo její přestavování a zpřístupění jen dvou expozic... Konečně v Muzeu Wellingtonu sem si spravil chuť - výstava je přehledná, nepřeplácaná, naučná i zábavná, dlouhá tak akorát. Nakonec sem stihl i prohlídku Parlamentních budov. Teda až po projití kontrolou jak na letišti a nakonec i odevzdání mobilu s telefonem - škoda, bylo by toho hodně k focení. Včelín nic moc, ale zase sme ho moc neviděli, zato hlavní budova překypovala samýma zajímavostma. Hlavní zasedačku obložili klasickými maorskými řezbami a jinými pracemi. Všechny ostatní místnosti, co nám ukázali byly luxusní ale nepřeplácaný, no prostě pěkný. A jedna perlička pro stavaře - celá budova byla před pár lety kompletně odříznuta od základů a postavena na cca 300 pružných železo-gumových "soklech", umožňujících pohyb až o 15cm kterýmkoliv směrem za účelem ochrany proti zemětřesení.
Na zhruba 4 hodinovou cestu zpět sem tak vyrazil víc jak o hodinu později, než sem plánoval, takže sem chytil pěknou špičku - i když se i dálnice hýbala jako šnek, tak narozdíl od dé jedničky sme se v podstatě nezastavili. Doma, kam sem nakonec tak dorazil o půl desáté, mě čekala výborná večeře a hlavně moje postýlka ;)