neděle 7. února 2010

Cestou do Wellingtonu

Tak sem v noci usnul u seriálu a probudil se s úžasným výhledem na hvězdnou oblohu - má to spaní venku něco do sebe ;) Ráno sem posnídal zbytek véči (a stejně mi zbylo i na oběd :), prošel se po 2 kratičkých procházkách kolem odpočívadla a popojel do .... ptačí rezervace, kde mě naštvalo vstupný 2x vyšší, než psal můj průvodce. Co naplat, to ty prachy radši utratím jinde. A taky že jo - v Paua Worldu (paua jsou velký pěkně lesklý mušle) v Cartertonu mě sice čekala jen přehlídka více méně všelijakýho kýče, zato v místním íčku sem se poptal na nedalekej Stonehenge Aotearoa a rozhod se jet na prohlídku, co jako na zavolanou začínala za půl hodiny...
No každopádně to byl dobrej plán - místní Stonehenge nemá s tím anglickým v podstatě nic společnýho (krom 30ti metrovýho průměru) a vznikl za účelem studia a poznání starých způsobů určení ročních období, kdy zasít/sklidit, jít lovit, navigace atd. Šlo by o tom popsat hafo, ale bude vám muset stačit, že se sem stojí vypravit v době odborné prohlídky, jinak je to jen zajímavá kruhová, betonová stavba...
Martinborough je malý městečko uprostřed proslulé vinařské oblasti - ne tak velké, ale rozhodně zajímavé. Já v dnešním horku neměl ani na ochutnávku chuť, takže sem se natáhl ve stínu parčíku a poslechl sem si normální dechovku - fakt. A hráli docela dobře.Cestou do hlavního města už sem jen potkal jednoho postaršího stopaře, pár loudalů, co mě brzdili v točitém průsmyku a jeden menší požár.
Ve Wellingtonu byl trochu problém najít grátis místo na parkování, ale zadařilo se. Takže sem se vydal na okružní cestu centrem - přes dřevěnou anglikánskou katedrálku, parlamentní budovy s nejznámějších beehive (tj. budova ve tvaru včelího úlu), dokodrcal se k íčku, přístavišti (s končící přehlídkou historických vozů) a zpět přes jednu kešku za "včelínem". Večer u Slávka sem v podstatě strávil probíráním, jak se máme, co děláme, kde sme všude byli a kde v Brně skončíme ;)

PS: fotky budou příště - snad...

Žádné komentáře:

Okomentovat